KOFLÍK A LŽIČKA SV. PROKOPA
V sázavském chrámě se nachází dřevěný koflík sv. Prokopa s lžičkou, které prý vyrobil světec vlastníma rukama. Sv. Prokop z této nádoby dal napít vody knížeti Oldřichovi a voda se přeměnila na víno. První zmínka o tomto koflíku se nám zachovala ze 13. stol., kdy se na Sázavě uzdravil šílený člověk, který se z něho napil. Za husitských bouří byl koflík ukraden, ale Bůh se postaral, aby se neztratil. Ti, kdo ho ukradli, jej cestou z kláštera na cestě přes vrch Veletín k Praze odhodili. Po jisté době ho našla jedna sázavská žena a odevzdala ho pánům z Valdštejna na Komorním Hrádku. Za třicetileté války byl koflík také uchráněn zničení či ukradení a r. 1669 byl vrácen klášteru. Po zrušení kláštera Josefem II. se znovu někam ztratil až byl i se lžičkou nalezen r. 1811 v Broumově. Patron kostela Vilém Tiegel se sázavským farářem Janem Chmelou vymohli vrácení těchto památek na Sázavu, kde jsou dodnes uchovávány v zákristii.
Dříve bylo zvykem, že poutníci dostávali po mši sv. z koflíku napít vína nebo vody ze studánky Vosovky. V této souvislosti jsou zaznamenána mnohá uzdravení a osvobození na přímluvu sv. Prokopa.
H. Fabricius zaznamenává uzdravení P. Hyneckého, plaňanského faráře dne 28. října 1685, které uzdravený potvrdil vlastnoručním podpisem. V roce 1696 vydává svědectví o vlastním uzdravení vyšehradský kanovník Adam Mladota ze Solopysk. Oba byli uzdraveni poté, co se s vírou a modlitbou napili vína z koflíku. R. 1734 byla na Sázavě uzdravena dívka z Mnichovic, která byla nemocná padoucnicí. Když spolu s matkou vykonala vroucí pobožnost v opatském kostele a napila se z kalicha sv. Prokopa, pocítila náhlou úlevu. Od té doby záchvaty přestaly a už se nevrátily.